Co je pravidlo venkovních gólů ve fotbale?

Pravidlo platilo pro vyřazovací dvojzápasy, které skončily nerozhodně v součtu obou utkání: dál šlo mužstvo s vyšším počtem gólů vstřelených na hřišti soupeře. Kdo remizoval první zápas venku 2:2 a doma pak 0:0, postupoval díky dvěma venkovním gólům navzdory shodnému celkovému skóre.

UEFA pravidlo zavedla v roce 1965 se dvojím cílem: přimět hosty k útočné hře místo zataženého bloku a vyhnout se opakovaným zápasům při shodném součtu. Více než půl století pak určovalo aritmetiku evropských večerů a z jediného venkovního gólu udělalo vlastní měnu.

UEFA ho ve svých klubových soutěžích zrušila od sezony 2021/22, rozhodnutí oznámila v červnu 2021. Jádro argumentace bylo statistické: výhoda domácího prostředí od šedesátých let výrazně zeslábla díky snadnějšímu cestování, sjednoceným trávníkům a proměněným podmínkám zápasového dne. Nerovnováha, kterou mělo pravidlo vyrovnávat, tak z velké části vymizela.

Přidalo se i taktické zkreslení. Domácí mužstva hrála první zápasy opatrně ze strachu z inkasovaného venkovního gólu, takže pravidlo zamýšlené na podporu útočné hry útok naopak dusilo. Prodloužení vytvářelo další nerovnost, protože domácí tým odvety nesl riziko rozhodujícího venkovního gólu dalších třicet minut.

V soutěžích UEFA nikoli. V Lize mistrů, Evropské lize i Konferenční lize znamená shodný součet prodloužení v odvetě a případně penaltový rozstřel. Venkovní gól se počítá jen tolik, kolik přidá do celkového skóre.

Z fotbalu ale nezmizelo úplně. Některé kontinentální soutěže i vybrané domácí poháry a baráže po světě ho v různých obdobích zachovaly. Před dvojzápasem se proto vyplatí ověřit aktuální regule dané soutěže, protože stejný výsledek může v různých turnajích znamenat něco jiného. Regule bývají zveřejněné před startem soutěže a jsou pro daný ročník závazné.